Savonarolové

Nemusí jít o italskou Florencii. Tamní dominikánský kazatel se rozhodl radikálně "zničit hřích". Udělat z města klášter. Zapomněl, že proti hříchu se bojuje, a konečné vítězství bude patřit Bohu až při slavném příchodu Pána. Nemám sice medicínské vzdělání, ale tuším že existuje podobnost hříchu a pandemie. 

Radikalismus je dobrý potud, má-li podobu vytrvalého úsilí a využití každé příležitosti, jak pomoci ušlechtilému cíli. Člověk má vést a vychovávat především sám sebe. Jinak je nebezpečí toho pověstného vylití vaničky i s dítětem. Ti, kdo volají po velmi radikálních opatřeních, a to se netýká pouze protikoronavirové politiky, potřebují trochu více důvěry, že všechno neleží jenom na nich. Zdravého spolehnutí na faktory, které jsou mimo oblast jejich vědomostí a zkušenosti. 

My katoličtí křesťané se držíme zásady, že je třeba respektovat pokyny těch, kteří z Boží milosti (dopuštění?) mají v rukou moc; nevytvářet za každou cenu proti nim opoziční skupiny, ale konat za ně přímluvy děkovné i prosebné. V konkrétních střetových situacích se s nemenší důvěrou držet zásady, že více je třeba poslouchat Boha než lidi a nenechat bráti sobě věčných statků.