Další duchovní služby

Svátost křtu

lze udělit dítěti i dospělému. Podmínkou ze strany přijímatele (nebo, v případě dítěte, jeho rodičů) je skutečná víra v Ježíše Krista a připravenost plnit, co katolickému křesťanu ukládá zákon Boží i církevní. Bližší informaci ochotně podá duchovní správce. Křtěnec potřebuje kmotra, který musí sám být katolicky pokřtěný a pokud možno i biřmovaný. Více o obsahu svátosti křtu viz portál www.vira.cz.

Svátost biřmování 

se ve farnosti uděluje zpravidla jednou za několik let. Předchází jí společná duchovní příprava. Termín bývá vyhlášen s předstihem. V případě potřeby je možno absolvovat přípravu i biřmování v jiné farnosti, kterou si břimovanec zvolil, anebo lze ke svátosti přistoupit v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha každoročně o slavnosti Seslání Ducha svatého. V tom případě si ovšem musí biřmovanec domluvit v některé farnosti přípravu, po níž obdrží potvrzení, bez něhož by v katedrále biřmován být nemohl. K biřmování je rovněž potřebí kmotra, který sám už je biřmovaný. Může (či dokonce měl by) to být ten samý, kterého měl biřmovanec při křtu. 

Svátost manželství – církevní sňatek

lze uskutečnit, je-li aspoň jeden ze snoubenců katolicky pokřtěný a jsou-li oba z církevního hlediska pro sňatek volní (tj. svobodní nebo vdovci; u rozvedených je nutno posoudit situaci individuálně). Je třeba se u faráře přihlásit s dostatečným předstihem (cca 3 měsíce) a domluvit formu svátostné přípravy. Více viz www.vira.cz.

Výuka náboženství (katecheze) dětí

probíhá během školního roku (viz příslušná složka) na několika místech farnosti. Bližší informaci podá sr. Jitka Petříková, P. Jan Gerndt nebo jáhen Vladimír Hudousek. 

Příprava k první svaté zpovědi a svatému přijímání

většinou proběhne v rámci výuky náboženství, ale je možná i u toho, kdo dosud neměl tuto možnost (včetně dospělého). Žadatel nebo jeho rodiče si domluví s knězem konkrétní formu přípravy.

Svátostné pomazání, návštěvy nemocných

kněz rád vykoná na požádání doma či v nemocnici. Někdy se uděluje svátost pomazání nemocných společně v rámci bohoslužby v kostele. Lze se dohodnout i na pravidelných návštěvách spojených s donášením svatého přijímání, případně zpovědi.

Církevní pohřeb, obřad posledního rozloučení

lze vykonat, pokud si to přál zesnulý nebo si to přeje rodina. Pro praktikující katolíky je nejvhodnější formou zádušní mše svatá v kostele v přítomnosti rakve s tělem zesnulého, načež následuje buď uložení do hrobu na hřbitově, nebo odvoz do krematoria. V jiných případech může být vhodnější rozloučení buď pouze na hřbitově, nebo pouze v krematoriu, anebo kratší obřad v kostele s následným převezením rakve na hřbitov nebo do krematoria.

Termín obřadu je dobré domluvit s knězem aspoň předběžně dříve, než dojde k jeho pevnému stanovení v kanceláři pohřebního ústavu.    

Soukromý duchovní rozhovor

včetně místa a termínu si lze domluvit s knězem nebo jáhnem.