Kostely a kaple ve farnosti Praha 5 - Zbraslav

• Zbraslav - cisterciácký klášterní kostel sv.Jakuba Staršího
• kaple Pražského Jezulátka
• hřbitovní kostel sv.Havla
• kaplička Panny Marie na Baních

• Vrané nad Vltavou - kostel sv.Jiří
• Dolní Břežany - kaple sv.Máří Magdalény
• Zlatníky - kostel sv.Petra a Pavla
• Zvole - kostel sv.Markéty

                            Kostel sv.Jakuba Staršího na Zbraslavi

Původně gotický kostel. Od přestavby do podoby raně barokní v letech 1650 - 1654 byl kostelem klášterním, dnes je opět farním. Kostelní zvonice je z roku 1823. Plastická výzdoba hlavního oltáře je od Ignáce Františka Platzera, působivý oltářní obraz od Itala Giovanniho Piazzetty (1743 - 1744). Na oltáři v boční lodi je kopie slavné Zbraslavské Madony (14.st.), jejíž originál je v Národní galerii. Mobiliář představují vrcholná díla českého baroka: obrazy sv.Bernard (Karel Škréta) a Narození Krista a Klanění pastýřů (Petr Brandl). Náhrobek Přemyslovců je dílem Jana Štursy na námět Pavla Janáka (z roku 1924). Dochované ostatky Přemyslovců a Lucemburků jsou od roku 1991 umístěny ve dvou sklípcích pod podlahou v chrámovém transeptu. Pravidelně bývá komentovaná prohlídka kostela každou první neděli v měsíci od 14 hodin. V letním období je o sobotách, nedělích a svátcích kostel otevřen k volné prohlídce od 14 do 16:30.

              Kaple Pražského Jezulátka u sester karmelitek Dítěte Ježíše

Tato kongregace byla založena r.1921 v Polsku P. Anselmem Gadkem OCD, a ct. matkou Terezií Kieroczińskou. Od roku 1993 mají sestry dům v Praze na Zbraslavi (ul.Karla Michala č.50). Pastoračně pracují nejen ve farnost Zbraslav ale i při kostele Pražského Jezulátka.

                                  Kostel sv.Havla na Zbraslavi

Kostel sv. Havla na vrchu Havlín tvoří jednu z daleka viditelných dominant Zbraslavi. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1115. Původně farní kostel se v roce 1784 stal kostelem hřbitovním. Stojí na vrchu Havlín, který je ve starších zápisech nazýván Osek. Kostel je původně románský (zbytky románského zdiva jsou velmi dobře patrné), dnes v barokizované podobě. Významnou památkou je trojdílný dřevěný renesanční oltář deponovaný z bezpečnostních důvodů mimo tento prostor. V blízkosti kostela (východně od apsidy) je zajímavá osmiboká stavba kostnice. Kostel stojí uprostřed zdejšího funkčního hřbitova. Od 26. 5. 2019 v něm konají pravidelné nedělní bohoslužby od 10 hodin ukrajinští pravoslavní křesťané.

                             Kostel sv.Petra a Pavla ve Zlatníkách

           

Kostel sv. Petra a Pavla se připomíná poprvé v roce 1377. Po prodeji vsi pražské kapitule si páni z Pardubic ponechali ke kostelu právo podací, které nakonec držel v letech 1367-1380 Vilém z Pardubic. V roce 1397 byl držitelem vsi Zlatníky Vítek z Černčic probošt kolegiátní kapituly při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském.Za husitské revoluce se kostel sv. Jiljí stal kostelem utrakvistickým. Pražené v roce 1420 zkonfiskovali ves Zlatníky a v roce 1438 staroměstská rada dala důchody z ní plynoucí na záduší kostela sv. Jiljí, Betlémské kaple a kostela sv.Martina ve zdi. Zlatníky byly v držení obcí Starého Města pražského až do roku 1547, kdy za účast v protihabsburském povstání byl majetek městu konfiskován ve prospěch české královské komory. V roce 1625 daroval císař Ferdinand II. kostel u sv.Jiljí dominikánům. Ti měli již 13.století v Praze konvent při kostele sv.Klimenta na Starém Městě pražském, kde se v polovině 16.století usadili jezuité. Dominikáni po získání chrámu začali vykupovat okolní domy a parcely a na jejich místě vybudovali nový klášter. S kostelem sv.Jiljí obdrželi dominikáni také tehdejší ves Zlatníky. Současná stavba pochází z roku 1857, spodní část věže a některé části interiéru jsou však ze starší doby. Od roku 1860 se stal patronem kostela kníže arcibiskup pražský a fara byla pak obsazována kněžími světskými.

                                   Kostel sv.Markéty ve Zvoli

Tento kostel je postaven na místě staršího gotického kostela, barokně přestavěného a zbořeného roku 1882. Stavba nového kostela, který byl původně filiálním kostelem pro farnost Vrané, byla započata roku 1892 a dokončena v roce 1894. Dne 20.9.1894 byl kostel vysvěcen a 5.5.1895 zkolaudován. Chrám je pseudogotický a byl postaven podle návrhu Josefa Mockera. Kostel svaté Markéty je jednolodní, obdélný, s mnohoúhelně ukončeným presbytářem a s věží v západním průčelí. Presbytář byl sklenut křížovou žebrovou klenbou, zbytek plochostropý. Zařízení je soudobé s tehdejší přestavbou. Veškeré  řezbářské práce, oltář, lavice, zpovědnici a kazatelnu zhotovil pražský řezbář Mráz. Na hlavním oltáři je obraz sv.Markéty od F.Sequense.

                          Kaple sv.Máří Magdalény - Dolní Břežany

Dolnobřežanskou kapli sv. Maří Magdalény zamýšlel postavit již Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg(*1809-†1885). Položil k ní i základní kámen. Po jeho smrti v díle pokračoval podle plánů Karla Rösnera(*1804-†1869) František z Pauly kardinál Schönborn(*1844-†1899). Stavba trvala od roku 1885 do roku 1887. Kardinál Schönborn ji sám dne 17. dubna 1887 vysvětil.

Je to pseudorománská kaple obdelníkového půdorysu (13,5 m x 7,5 m). Vnitřní prostor je překlenut křížovou klenbou žebrovou o třech polích. Kaple je zakončena plochou zdí, za níž je apsida, která slouží jako sakristie. Vnitřek kaple je ozdoben pilastry a obloučkovým podřímsím.

Na straně k zámku je empora o dvou patrech; na první se vystupuje z kaple po schodišti, druhá sloužila jako arcibiskupské oratorium, do kterého je z dob působení ministerstva vnitra zazděný vchod.

Vnitřní úpravu kaple navrhl Bedřich Wachsmann(*1820-†1897). Oltář je zbudován z různobarevného mramoru a stojí na něm bohatě zlacený svatostánek. Na stropě je zavěšena věčná lampa ve tvaru koruny. Přední stranu zdobí pět soch: Pod křížem sv. Maří Magdaléna, čelem kříži nalevo P. Maria a sv. Jan Nepomucký, napravo sv. Jan a sv. František de Paula. Tyto sochy vytvořil Eduard Veselý.

V letech 2017-2018 prošla kaple společně se zámkem generální rekonstrukcí po devastaci z dob komunismu. Věžíčka byla opatřena 2 malými zvony se jmény Marie Magdalena a František z Pauly. Kaple slouzí k pravidelným bohoslužbám i příležitostným koncertům.

                              Kostel sv.Jiří ve Vraném nad Vltavou 

Původně gotická stavba s dochovanou románskou apsidou a s gotickým sedlovým portálem vedoucím ze sakristie do věže byla barokně upravena v 17.století. První písemná zmínka o kostele je v zakládací listině břevnovského kláštera (falsum ze 13.století, hlásící se k r.993). V apsidě kostela je barokní oltář s obrazem sv. Jiří a nad ním medailon se sv. Václavem. Dominantou kostela je na epištolní straně sousoší kalvárie (kříž, Panna Maria, sv.Jan), pocházející ze zrušené kaple sv.Kříže ve Zbraslavi, které získal a vlastnoručně opravil vranský farář P.František Xaver Matošovský v r.1867. Na evangelijní straně je kopie obrazu Zbraslavské Madony. Na kůru jsou instalovány dvoumanuálové varhany z r.1942. Ve věži byly původně 4 zvony, které byly v r.1917 sejmuty a rekvírovány pro vojenské účely. Vrátil se jediný - sv.Markéta.

Od r.1997 se zde konají koncerty v rámci cyklu Vranské hudební jaro (květen, červen). V r.2007 byla na jižní stěně instalována nová socha sv. Cecilie, k jejíž poctě se od té doby koná v listopadu rovněž koncert duchovní hudby. Tradičními programy jsou též poutní a vánoční koncerty místního smíšeného pěveckého Sboru sv. Jiří  sborsvjiri.cz